Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Ježikača

19. 10. 2010 23:54
díky za tenhle pohled,

nemáme tu k němu jednoduchý přístup. zajímavé.

0 0
možnosti

wzorin1

9. 10. 2010 19:24
vyborne

Vyborne a zajimave.Diky Ivo.Pisete bajecne! R^

0 0
možnosti

Tuubeen

1. 10. 2010 8:37
A co národní jazyky teď?

Vím, že za britské kolonizace to bylo tak, že na začátku školní docházky děti vyučovali v rodných jazycích, pak se přecházelo na hlavní jazyk oblasti a teprve snad od třetí(?) třídy se přidávala angličtina, aby se někdy v pozdějších letech stala ona jazykem vyučovacím a lokální jazyky těmi vyučovanými. Proti francouzskému systému (francouzsky všechno hned od první hodiny, takže kdo nebyl geniální, prostě se nikdy nechytil) se mi to zdá úplně skvělé - nechápu, proč to rušili?

Jinak  nadšení kolonizací není všeafricky univerzální, je pravda, že s Nigerijci jsem to nikdy neprobírala, ale zas naopak neznám Senegalce, který by si kolonizaci pochvaloval, naopak. (Udělala jsi s někým jinou zkušenost?)  Možná by bylo zajímavé poptat se i u Gambijců, což by mohlo naznačit, jestli ten rozdíl (sympatie-averze) tkví v kolonizátorech nebo v kolonizovaných.

Mimochodem, kam se poděly popelnice? ;-D

0 0
možnosti
  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com