- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Paní Pekárkové bych doporučil ověřovat si informace než je zveřejní. Žiji v Thajsku již deset let a je opravdu směšné psát o tom jak Thajci někoho štípají aby si ověřili barvu kůže. Thajci jsou velice zdvořilí a nedovedu si představit nikoho kdo by dotyčnou osobu štípal. K Vaší informaci pí Pekárková, v Thajsku se nepodávají ruce na pozdrav, jen úklona a sepnuté ruce, (wai), natož někoho štípat. Přál bych si ze srdce, aby lidé v Česku se chovali k sobě a cizincům alespoň z poloviny tak slušně jako Thajci. Při nedávné návštěvě Prahy jsem cítil na vlastní kůži ten propastný rozdíl. Takže pí Pekárková nekrmte čtenáře bláboly o zemích o kterých nemáte ponětí.
Je smutné, že ve světě jsou ještě tak zaostalá místa, kde se takto chovají. Nevidím v tom nic úžasného, spíš tristního. možná by se to namixováním barev odstranilo, ale proč?!
Co je spatneho na tom, ze nekde nemaji internet, nejezdi auty, nemaji... Treba prestoze spoustu veci nemaji, maji se dobre.
Zajímavé. Když jsem se poprvé setkal s černochem v Česku, který ještě ke všenmu mluvil skvěle česky, neměl jsem chuť stírat mu barvu z kůže ani ho hladit - černochy přece znám z televize a z filmů, jsou prostě černí, ale zaujalo mě, jak je sebevědomý a jak se chová jako MISTR SVĚTA. Taky pořád nosil oblek a směšnou kravatu. Asi mu někdo v Africe řekl, že v Evropě se tak chodí. Ale nikdy široko daleko kolem nás, když jsme se sešli v Praze na kafe, podobně vyparáděný nebyl. Oni si zvyknou.
nedivim se, je to takovy jiny pocit, zalezi take na delce vlasu