Hospic svatého Petra 1 (Příliš mnoho Petrů)
Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, co nebo kdo se za svatým Petrem skrývá, a abych se přiznala, nikdy jsem na něj nepřispěla. Modrobílé kasičky pro mě představovaly jen součást místního folklóru.
Když jsem před pár lety pracovala v krámku s náplněmi do tiskáren, můj šéf mě občas po práci pozval na skleničku do místní hospody. Měla trochu ulítlé jméno U dvouch púlek a vlastnil ji právě tak ulítlý Jamajčan jménem Peter.
Jednou jsme u baru srkali kvašený mošt, a tu jsem viděla, jak Peter odmyká řetěz na obligátní modrobílé krabičce a její obsah vysypává na barpult. Z hromádky peněz vybral ty papírové a uložil si je do pokladny. Potom se začal přehrabovat v mincích, vybral z nich padesátníky, librovky a dvoulibrovky a taky si je uložil do pokladny. Zbytek dal zpátky do kasičky a tu zajistil řetězem.
Udiveně jsme to sledovali.
„Kdopak to asi je, ten svatej Petr," pronesla jsem přemýšlivě směrem k šéfovi.
„Aatu óča! Přece on!" rozchechtal se šéf, který se taky jmenoval Peter. Ale vzápětí se zamračil. „Tak takhle vybíráš na lidumilné účely?" oslovil majitele. „To je přece podvod. Uvedení v omyl, tak něco."
„Jakej podvod, volé? Sem taky čověk, né? Tak jaký uvedení ve vomyl? A todle, kámo, abys věděl, je bedna na dýško, esli to nevíš. Koukni!" Popadl kasičku a strčil mu ji pod nos, div přitom neurval řetěz.
Skutečně: Mezi POMOZTE, PŘISPĚJTE NA SVATÉHO PETRA a BŮH VÁM OPLATÍ bylo modrou fixkou jen o málo tmavší než krabička připsáno: pořádnym dýškem.
Tvářil se vítězně.
„Já jsem taky Peter," rozhořčoval se šéf. „Ale nic podobnýho bych v životě, v životě neudělal. Dát si do krámu kasičku určenou na dobročinný účely - a pak si příspěvkama namazat kapsu. To seš černoch? Stydím se za tebe, fakt." Můj šéf patřil k poctivým Nigérijcům a nepoctiví Nigérijci ho rozčilovali k nepříčetnosti. Nepoctiví černoši odkudkoli jen o málo míň. Z nepoctivých bělochů si naproti tomu nedělal vůbec nic, naopak: zdálo se, že má upřímnou radost z každého bílého zlodějíčka, o kterém uslyší či se s ním dokonce setká. (Jednou na videozáznamu sledoval, jak mu jistý blonďatý Angličan ze sousedství ukradl v krámku pár cédéček a flashek. Ani mi nevynadal, že mám být opatrnější a zákazníky víc sledovat. Když volal policii, jen zářil blahem.)
„Stejně je to podvod," ujistil teď hospodského. „A ty seš podvodník." Pomalu, výhrůžně se zvedal.
„Klídek, volé, klídek, jó?" Svatý Petr beze spěchu obešel barpult a ohmatával si bicepsy. Ovzduší houstlo.
„Mimochodem, odkdy seš svatej?" rýpla jsem do něj.
Docela ho to uklidnilo.
„Hm... to máš pravdu, holka, svatej zrovna nejsem. Jejdanánky, kdybysi věděla, jak já nejsem svatej! Tak nesvatej jako já není ani Mike Tyson! Ani Dennis Rodman! Jo-jo, volé! Máš pravdu, nejsem svatej. Hnedkonc to napravim. Koukni!" Vzal propisku a zaškrtal SVATÉHO na kasičce. „Spokojená? Oukej?"
Když mě šéf příště pozval na pivo, dali jsme si ho v hospodě o tři sta metrů dál. Tam sice taky měli modrobílou kasičku se svatým Petrem, ale nikdy jsme majitele nepřistihli, jak z ní vytřepává peníze.
Na tuhle příhodu jsem dávno zapomněla. Až letos koncem července se mi svatý Petr připomněl z docela jiného úhlu. Jela jsem tlumočit do hospicu - Hospicu svatého Petra. Konečně jsem spatřila budovu, do které by se měly vysypávat všechny ty modrobílé kasičky.
Navštívila jsem v životě řadu míst, za jejichž neutrálním nebo optimistickým názvem se skrývá slovo „umírárna". Ale v hospicu jsem předtím nikdy nebyla. Teď jsem procházela širokými, překvapivě vlídnými chodbami, provoněnými čistotou, a zdravili mě vlídní, usměvaví zaměstnanci. Prostředí působilo vesele, ale ne rozjásaně, ne křečovitě. Jestli jednou skončím v hospicu, říkala jsem si, doufám, že to bude zrovna tenhle. Zamrzelo mě, že jsem nikdy nehodila ani pětník do žádné z Petrových kasiček.
Možná se v duchu smějete, když tu tak básním nad hospicem, a říkáte si, že bych nejspíš změnila názor, kdybych tam přišla ještě podruhé. Ale já jsem se do Hospicu svatého Petra vrátila podruhé, potřetí, pošesté - a dojem zůstal pořád stejný. Věřte tomu nebo ne, začala jsem se mnohem míň bát opuštěného umírání.
Co jsem tam viděla a koho jsem tam potkala, o tom napíšu zítra.
(Jména, včetně názvu hospicu, a některé další údaje jsou pozměněné.)
Iva Pekárková
Jak se K. stal mocným čarodějem
Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.
Iva Pekárková
Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.
Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli
Iva Pekárková
O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen
Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.
Iva Pekárková
Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge
Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík
Iva Pekárková
Obejměte fobika (O strachu)
Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
ANALÝZA: Válečný kabinet se sype kvůli zájmům Netanjahua
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Po protestu ministra obrany se přidal i člen válečného kabinetu Benjamin Ganc. Chtějí od Netanjahua...
Rušte dětská lůžka, vybízí pojišťovna špitály. Ve hře jsou denní stacionáře
Premium Pediatrů je málo, dětských oddělení moc a ne všechna využita. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Prodej pozemku k bydlení v Chudenicích
Chudenice - Lučice, okres Klatovy
2 621 000 Kč
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7499x