Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kwabena, dealer se srdcem ze zlata

Z deníku londýnské taxikářky 10. Jestli chceš v tomhle džobu aspoň něco vydělat, poučili mě zkušenější řidiči, musíš si najít soukromé zákazníky. Lidi, kteří ti zavolají, když potřebují

někam odvézt, pokud možno někam daleko, třeba na letiště. Ty je tam odvezeš, shrábneš prachy a společnosti, pro kterou pracuješ, o tom nemusíš vůbec říkat.

Je to příjemná změna oproti vození zákazníků za minimální tarif čtyř liber od vlakového nádraží k jejich domu v Norbury, případně opačným směrem.

Zkušenější řidiči tu a tam mluvili do mobilů s tajuplným výrazem tváře - a pak šli vítězně oznámit dispečerovi, že tu teď pár hodin nebudou, mají „soukromou práci".

Dlouho jsem netušila, jak to dělají. Na Heathrow i Gatwick už jsem dávno trefila, dokonce jsem si ani nepletla terminály - a soukromí zákazníci se pořád nehrnuli. O telefonní číslo mě lidi žádali, pravda, ale obvykle jen v posledních stádiích ožralosti - a navíc proto, že se mnou ve svém ovíněném stavu toužili navěky žít, ne proto, že by potřebovali, abych je občas někam odvezla.

Pak mě dispečer poslal do Brandenbury Close číslo 17 a ze dveří nízkého domku vylezl chlapík, který se na následující tři měsíce stal mým prvním soukromým zákazníkem.

Byl to moc hezký mladý Afričan s kulatými tvářičkami a poněkud nervózním vystupováním. Když jsme si navzájem řekli, odkud jsme - a já se dověděla, že je Ghaňan - usoudila jsem, že trochu dořiťolezectví neuškodí, a pochlubila se těmi třemi slůvky, které znám v jazyce twi.

Účinek byl okamžitý - Kwabena už nikdy nechtěl jiného šoféra, a protože jsem mu svěřila, že pracuju jen tři, nanejvýš čtyři dny v týdnu, hned prosil, jestli mi smí zavolat na soukromé číslo, když bude moje služby potřebovat. Souhlasila jsem.

A tak se stalo, že zatímco mí kolegové vozili byznysmany s kufříky na Heathrow a zpět, já jsem vozila od nároží k nároží ghanského překupníka koksu. Kwabena to měl dobře promakané - nikdy prý u sebe neměl víc zboží než „na tři roky v lochu", zřídil si „doplňovací stanice", na které jsme se znova a znova vraceli, když mu volalo hodně zákazníků. Během přejezdů Kwabena filosofoval na téma, jestli je zločinec, anebo není, přísahal, že by nikdy neprodal drogy dětem pod osmnáct, a dušoval se, že každou zásilku vždycky osobně vyzkouší, aby si mohl být jistý, že není řezaná nějakým nebezpečným svinstvem.

Měl velké problémy se svou barvou - Afričané mají už takhle špatnou pověst, tak proč ji ještě zhoršovat tím, že sám prodává drogy? Ale nevěděl prý, jak jinak vydělat, a doma v Ghaně čekalo na finanční injekce nejmíň tak dvě stě, možná dvě stě padesát lidí.

„Jsem dealerská kurva, Ivo? Řekni...," prosil mě skoro pokaždé.

„Hm, trochu asi ano," říkala jsem. „Ale se srdcem ze zlata."

„Medasi, medasi," děkoval Kwabena v jazyce twi a vděčně se na mě culil.

Potom se do věci vložil můj přítel K. Je to Afričan a na ostatní Afričany dost přísný. (Bělochům odpustí mnohem víc.) Pravil, že jsou tu na každým rohu bezpečnostní kamery, že jsem jako ženská za volantem taxíku dost nápadná, a on mě z toho tahat nebude, až se kvůli tomu zatracenýmu černýmu kriminálníkovi dostanu do maléru. Tato prohlášení opakoval několikrát denně, dokud jsem Kwabenovi něžně neoznámila, že už ho vozit nebudu.

Posmutněl, ale řekl, že to chápe.

Pak jsme se dlouho neviděli.

A potom mě asi tak před měsícem dispečer Gary poslal do Croydonu, na imigrační oddělení. Společně s klientem nastoupil do vozu můj první soukromý zákazník! Málem bych ho nepoznala. Místo obnošených džínů obnažujících půlku zadnice měl Kwabena na sobě bílou košili a kvádro. I jeho nervozita byla tatam. Jen oblé tvářičky i úsměv měl stejný jako vždycky.

Radostně se se mnou zdravil, a zatímco mi vysvětloval, že povezeme jeho krajana do ilfordského ubytovacího centra pro uprchlíky, zamrkal na mě oběma očima: „Vídíš, co teď dělám? Imigračního úředníka! To by tě nenapadlo, co?"

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Iva Pekárková | čtvrtek 3.7.2008 8:00 | karma článku: 33,53 | přečteno: 4674x
  • Další články autora

Iva Pekárková

Jak se K. stal mocným čarodějem

Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.

3.4.2017 v 8:35 | Karma: 40,30 | Přečteno: 6078x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.

Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli

14.3.2017 v 9:07 | Karma: 37,57 | Přečteno: 5158x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen

Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.

8.3.2017 v 9:04 | Karma: 39,00 | Přečteno: 4738x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge

Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík

6.3.2017 v 9:12 | Karma: 34,60 | Přečteno: 2015x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Obejměte fobika (O strachu)

Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je

5.12.2016 v 8:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 2844x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Měl být ministrem, teď Tuleja nemusí být ani prorektorem univerzity

9. května 2024  18:45

Pavel Tuleja, který byl nominantem na ministra pro vědu, výzkum a inovace, nabídl svou rezignaci na...

Ženíšek může být novým ministrem pro vědu, kývlo i širší vedení TOP 09

9. května 2024,  aktualizováno  18:30

Marek Ženíšek má podle TOP 09 být novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace. Schválo to širší...

Česká republika by měla mít v Moskvě svého velvyslance, řekl Fiala

9. května 2024  13:03,  aktualizováno  17:54

Česká republika by měla mít podle premiéra Petra Fialy (ODS) v Rusku velvyslance. Obsazení postu...

Poškodí to českou demokracii nejvíc od 1989, odmítla Schillerová volbu poštou

9. května 2024  5:15,  aktualizováno  17:45

Přímý přenos Poslanci pokračují ve schvalování návrhu koalice na zavedení korespondenční volby pro české občany...

  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com