Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Angličtí zdravotníci pronásledují bezdomovce z Česka

„To jsem blázen," řekla první sestra. „Před chviličkou tady ještě byl." -- „Třeba si šel ven zakouřit," napadlo druhou.

Doktor nahlédl do záznamů a řekl: „Tohle je potřetí, co se neukázal. Příště už ho neobjednáme."

„Ukázal," řekla sestra. „Přišel o dvě hodiny dřív a celou dobu tu seděl. Nejspíš si šel jen zakouřit."

Doktor se podíval na hodinky. Vyšetření pacienta Mirdy, pro kterého jsem přijela tlumočit, mělo začít už před čtvrt hodinou.

„Je bez domova," řekla druhá sestra. „Čas pro něj plyne jinak než pro nás ostatní..."

Všichni tři vzhlédli ke mně, jako by se ptali, jestli s tím, coby expert přes kulturu, z které pan Mirda pochází, souhlasím.

„Třeba tam ještě je - před nemocnicí," řekla první sestra. „Třeba ho ještě najdeme."

My čtyři - dvě sestry, lékař a já jsme nastoupili do výtahu, sjeli o šest pater níž a proběhli chodbami k východu. Po Mirdovi ani stopy. První sestra se vrhla k recepčnímu pultu, za kterým seděl chlapík z Bangladéše, a vysvětlila, koho hledáme. „Jó, takovýho sem tu viděl," řekl chlapík. „Pajdal o berli a strašně smrděl. A flusal. Je to von?"

První sestra se plaše rozhlédla, asi se bála, aby se nedostala do maléru svým tichým souhlasem s takovým popisem pacienta. Pak beze slova kývla. „Všiml jste si, kterým směrem šel?"

Chlapík pokynul pravicí a naše výprava vyběhla ven. Za bezdomovcem Mirdou.

Dohnali jsme ho po pár stech metrech. Pohyboval se pomalu - při chůzi mu překážela berle. Nesl si ji v podpaží, aby už nemusel pajdat. Volnou pravici natahoval ke kolemjdoucím a cosi jim vykládal.

„Mr. Mirda," zavolala první sestra, „come with us, please."

„Pane Mirdo," tlumočila jsem snaživě, „pojďte s námi, prosím."

Mirda se zastavil a přejel nás pohledem zezhora dolů a zase zpátky. „Spečen?" zeptal se nevrle.

„Co říká?" chtěl vědět doktor.

„Spečen?" opakoval Mirda naléhavěji.

„Říká spare change," dešifrovala jsem to po dvou vteřinách. „Prosí nás o drobné."

Odvedli jsme Mirdu do nemocnice. Byl tak překvapený, že zapomněl pajdat. Berli si pořád nesl v podpaží a šel rychle, jen na okamžik se zastavil, aby si zapálil cigaretu a zastrčil ji do vousů. Zatímco jsem mu tlumočila, že tohle je jeho poslední šance na cétéčko hlavy a neměl by ji promeškat, lačně z ní potahoval, občas si uplivl a neříkal nic. Vypadal... vypadal jako úplně normální český bezďák, možná o něco špinavější. Nebyl tak docela mimo, ale taky nebyl tak docela tu. Vypadal, jako že má docela jiné věci na starosti než nějaké blbé cétéčko, ale když to po něm chceme, tak s námi půjde. Je mu to fuk.

Když sestra Mirdu požádala, ať se převlékne do přichystané noční košile, rozhořčil se. „Chtěj mi rentgenovat hlavu, ne? Tak nač se mám svlíkat?" Pak se přece nechal přesvědčit a za plentou se svlékal. Na podlahu dopadaly vrstvy oděvu, prosáklé letitým potem, špínou, močí a roztálým velkoměstským sněhem. Buch buch buch.

Dvě sestry, doktor a já jsme stáli v malé místnůstce a cudně odvráceni vyčkávali. Dělali jsme, že se místností line vůně fialek a nám se nedělá špatně od žaludku. Konečně vyšel pacient zpoza plenty v šarmantní noční košilce. Z bosých nohou mu opadávalo černé bláto nebo co, doplněné šedozelenými šlemy. Jako na povel jsme zadrželi dech. První sestra zamířila rozprašovač a odhodlaně po Mirdovi vystříkla obláček čehosi. Pálilo to v nose, ale to byla příjemná změna.

„Dezinfekce," zamumlala na vysvětlenou. „Aby tu něco nechytil..."

Protáhli Mirdu tunelem, řekli mu, že je nejspíš všechno v pořádku, ale ať si za týden dojde pro výsledky. Poděkovali mu za návštěvu a řekli, že už může odejít.

Mirda ze mě ještě vydyndal dvě libry na pivo, vyzvedl si berli z čekárny a vydal se ven do zasněžených ulic. Bydlí prý v jakémsi výklenku na náplavce Temže, nechtěl mi říct, kde přesně, snad abych se mu tam nenastěhovala. Není to žádný Hilton, kór teď v zimě ne, ale nestěžuje si - je to lepší než útulek, tam nesmí pít, kouřit ani fetovat. Dělají se mu omrzliny, má žaludeční vředy a vůbec mu zdraví dost hapruje. Ale to není takový problém: v tomhle špitále se o něj postarají a ze všech chorob ho vyléčí.

 

Autor: Iva Pekárková | pátek 15.1.2010 8:36 | karma článku: 33,66 | přečteno: 5322x
  • Další články autora

Iva Pekárková

Jak se K. stal mocným čarodějem

Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.

3.4.2017 v 8:35 | Karma: 40,30 | Přečteno: 6082x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.

Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli

14.3.2017 v 9:07 | Karma: 37,57 | Přečteno: 5160x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen

Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.

8.3.2017 v 9:04 | Karma: 39,00 | Přečteno: 4740x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge

Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík

6.3.2017 v 9:12 | Karma: 34,60 | Přečteno: 2017x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Obejměte fobika (O strachu)

Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je

5.12.2016 v 8:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 2845x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

ANALÝZA: Válečný kabinet se sype kvůli zájmům Netanjahua

20. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Po protestu ministra obrany se přidal i člen válečného kabinetu Benjamin Ganc. Chtějí od Netanjahua...

Rušte dětská lůžka, vybízí pojišťovna špitály. Ve hře jsou denní stacionáře

20. května 2024

Premium Pediatrů je málo, dětských oddělení moc a ne všechna využita. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje

19. května 2024  14:38,  aktualizováno  20:42

Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...

Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA

Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...

  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com