Iva Pekárková VIP
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7499x
Iva Pekárková
Proč si české holky berou Pákistánce?
V médiích se nedávno objevila zpráva o jednom nezdařeném manželství: párek mladých hezkých lidí se měl brát, jenže si úřednice na radnici všimla, že si ženich propiskou napsal do dlaně jméno své nastávající. Zavolali na ně imigrační – a z manželství sešlo. Zdá se dokonce, že půjdou na nějaký čásek do vězení za podvod. Vyšlo najevo, že šlo o dohodnutý sňatek toho nejhoršího druhu: "snoubenci" se skoro neznali a, jak se říká tady v Anglii, "peníze změnily dlaň".
Iva Pekárková
K. a bílá nemoc
Už před časem jsme s K. usoudili, že kdybychom chtěli být oba stále zdraví, musel by on žít v Evropě a já v Nigérii. Byli jsme totiž přesvědčení, že K. prostě nemůže dostat bělošskou chorobu – a já zas méně než on trpím těmi tropickými. Při naší výpravě do Nigérie K. chytil dvakrát horečky a jednou průjem tak příšerný, že skoro dva dny tábořil na záchodě, mně nebylo nic. V bělošských zemích naopak já trávím týdny a měsíce smrkáním, chrchláním a kašláním, zatímco K., nechutně zdravý, mi doporučuje, ať už s tím něco udělám.
Iva Pekárková
Trampoty s halalem
K. má s obchody, které tady v Anglii nabízejí maso halal, jeden velký, fakt velký, doslova obrovský problém:
Iva Pekárková
Pan prezident Zeman je mi inspirací
Když náš pan prezident při dnešním koštování vína připil na "smrt abstinentům a vegetariánům", konečně jsem to pochopila. Pan prezident Zeman vůbec není takový
Iva Pekárková
Zima, zima! (O kožichu a žabkách)
Tak se k nám do baráku zašel podívat domácí, vrhl jeden dlouhý, teskný pohled na plynoměr a zavolal chlapíka, který nám odborně seřídil bojler tak, že ohřívá vodu jen na vlažno. Předtím jsme mohli teplotu regulovat, teď už ne. Není se čemu divit: když se u nás v baráku chováme jako děti, musíme počítat s tím, že se s námi bude jako s dětmi zacházet. Náš pan domácí zasáhl beze slova, věděl, že prosit nás, ať se snažíme energií šetřit, i když ji máme v ceně, nemá smysl.
Iva Pekárková
Bojíte se islámu? Povalte je na slámu.
V dnešním blogu bych si ráda zapolemizovala s blogem svého kamaráda Tomáše Bárty, který se objevil zhruba před týdnem pod názvem Už máte kamaráda muslima?
Iva Pekárková
Postřílíme je? Rozhodněte v demokratickém referendu
Ne, teď přeháním, samozřejmě. Sobotní referendum na Slovensku nebude rozhodovat o životě a smrti gayů, pouze o kvalitě jejich života.
Iva Pekárková
Den otevřených dveří v mešitách – pár poněkud přidrzlých postřehů
V neděli 1. února se v britských mešitách konal Den otevřených dveří. Vůbec bych o tom nevěděla, kdyby mě české Velké noviny nepožádaly o krátkou reportáž. Češti žurnalisté kdesi vyštrachali informaci, že se Muslimská rada Británie rozhodla umožnit veřejnosti navštívit vybrané mešity a islámská centra, kde zástupci muslimské komunity "zodpovědí všechny jejich dotazy a pohostí je čajem a koláčky".
Iva Pekárková
Nucené adopce? Nevymetejte čerta ďáblem
Aloisek vypadal jako úplně obyčejný pákistánský chlapeček, jakých tu vidíte stovky. Měl možná o něco světlejší pleť než průměrný "Asiat", ale hluboké černé oči a havraní vlásky ostříhané navíc v pákistánském holičství nenechávaly nikoho na pochybách, že jeho tatínek je z Karáčí.
Iva Pekárková
Bude válka? Už je! (O nebezpečném humoru)
Kámoška mi napsala zoufalý mail: "To je příšerný, co se zase stalo! Bude válka, co myslíš?" Mluvila samozřejmě o napadení satiriků časopisu Charlie Hebdo v Paříži. Islámští teroristé si zřejmě pečlivě vybrali den, kdy se sešla redakční rada, a podařilo se jim při jediné akci zabít nebo aspoň zranit neskutečný počet lidí, kteří rozumějí humoru a umějí ho dělat. Teda uměli...
Iva Pekárková
A jak oslaví Vánoce zvířátka v ZOO?
Po prostorné kleci přecházel lev, alfa-samec s mohutnou hřívou. Došlapoval obrovskými tlapami na umetenou zem a pod kůží se mu nádherně vlnily svaly. Král zvířat vypadal mocně a silně a navíc – skoro se to bojím říct – připomínal roztomilého plyšáčka se sametovou srstí, ke kterému byste se nejradši přitulili na kanapi anebo si ho aspoň zlehýnka pohladili.
Iva Pekárková
O blahodárných účincích Islámského státu
Už delší čas s hrůzou sledujeme, čeho všeho se dopouštějí islamisté (sami si říkají džihádisté, tedy „bojovníci svaté války“ podle jednoho překladu, „pilní pracovníci“ podle jiného).
Iva Pekárková
Miluju Afričana. Ale nemám ebolu. Přísahám.
Plánuju další knižní turné po Čechách, Moravě a Slezsku – začne už zítra, ve středu. Takové turné se vždycky tak trochu podobá kratičkému milostnému románu anebo dvojsečné dýce. Anebo tomu, čemu v Americe říkají mixed blessing, „smíšené požehnání“. Vždycky poznám fůru zajímavých lidí, potkám se s pár starými kámoši, založím pár nových přátelství, dozvím se nespočet drbů a občas dokonce i prodám pár svých knih.
Iva Pekárková
Udrží se Afrika nad vodou?
"Ne! Ne! Ne! Nedělej to!" zapřísahal mě K. a zíral na mě očima rozšířenýma děsem. Dvě oyohy, manželky K-ových bratrů, padly na kolena do rudohnědého prachu a sepjaly ruce, jako by se modlily: "Sestřičko, prosíme tě, nedělej to! Nedělej! Nechceme tě ztratit!" Ale já je cynicky zdvihla zas na nohy – a beze slova vlezla do vody.
Iva Pekárková
Co zmůže obyčejný člověk proti teroristům? (Nic. Ztrapnil by se.)
Jsme ve válce. Tady v Anglii je snadné si toho nevšimnout, ale je to tak. Ten divný kus pouště, kterému teď celá armáda cvoků říká Islámský stát a který si normální člověk musí najít na mapě, pokud chce vědět, kde to vůbec je, bombardují mimo jiné i britské letouny. Dají se čekat odvetné útoky ze strany muslimů sympatizujících s IS, což může být – bohužel – téměř kdokoli.
Iva Pekárková
"Je ti 14? Už musíš souložit," řekl doktor
"Mám malér?" pípl dívčí hlásek v telefonu. "To nevím," řekla jsem podle pravdy. "Netuším, o co jde. Vím jen, že máš dnes ve čtyři schůzku tady na klinice. A už je čtvrt na pět. Čeká tu na tebe spousta lidí. Tak prosím tě přijď. -- Hlavu ti neutrhnou," dodala jsem honem, protože mým úkolem bylo přilákat klientku na schůzku, ne ji zaplašit.
Iva Pekárková
Utrhnout malinu? Vždyť nevím, kde byla! O sběračích a ne-sběračích
Chci ještě něco dodat k pondělnímu blogu o zákazech houbaření v Anglii. Kámoška mi totiž poslala odkaz na článek v Daily Mail, ve kterém se píše, že prý je zákaz sběru hub v mnoha lesích včetně Epping Forest v severozápadním Londýně, tom, který spousta mých známých tak miluje, přímým důsledkem "hord Východoevropanů", které pročesávají britské luhy a háje, veškeré houby vysbírají a prodají je gurmánským restauracím, takže v lesích nezůstane ani houbička.
Iva Pekárková
Střet mykokultur a jiné na houby věci
Jan Borovička, světoznámý (a k mé radosti i můj známý) mykolog, mi nedávno úžasně osvětlil situaci, pokud jde o vztah různých národů ke sběru hub. Je to prosté – existují mykofobní národy, jejichž zástupci bez povšimnutí projdou kolem výstavního exempláře hřibu, bedly vysoké či křemenáče a vůbec je nenapadne spojit si výšezmíněné houby s kulinářskými rozkošemi. A existují národy mykofilní, jejichž zástupci jsou ochotní si v neděli ráno přivstat a ještě za tmy se vypravit do lesa, jen aby jim nějaký houbařský mizera nevyfoukl holubinku nebo čirůvku. K mykofobním národům patří Angličané, Švédové, Norové, Američané, k mykofilním pak Italové, Francouzi, Němci a samozřejmě všichni Slované.
Iva Pekárková
Přispějte na Boha (Co si počít, když Všemohoucí žebrá)
Znám jeden vtip, který K. nemá rád, ale proti své vůli se mu směje. Sejdou se tři pastoři, jeden z Německa, druhý z Francie, třetí z Nigérie. Povídají si o tom, jak naloží s penězi, které každou neděli vyberou od kongregace. Jak poznají, kolik peněz patří jim a kolik Bohovi? "To je jednoduché," povídá Němec. "Já namaluju na zemi čáru, pak peníze vyhodím do vzduchu – a co spadne za čáru, je Bohovo, co spadne před ni, je mé."
Iva Pekárková
Sebevražda? Zodpovědně, prosím.
Před pár týdny proběhla britskými médii otřesná zpráva: mladá zamilovaná dvojice, patnáctiletá bílá Angličanka Charleigh Jade Disbrey, přezdívaná CJ, a osmnáctiletý Brit tureckého původu Mert Karaoglan, se rozhodli skoncovat se životem. Věděli, že je nic dobrého nečeká – už se znali měsíc, toužili spolu zůstat po celý život a byli přesvědčení, že jejich rodiče s tím nebudou souhlasit. Hlavně ti turečtí. A tak si vyhlédli železniční trať poblíž svého městečka v Hertfordshirském hrabství, napsali dopisy na rozloučenou, ještě naposled se společně vycvakli mobilem – a skočili pod vlak.
Iva Pekárková
O před-ožírání a jednom malém zázraku
Říká se tomu před-ožírání (anglicky pre-loading) a je to fenomén v poslední době na britských ostrovech oblíbený. Spočívá v tom, že si v krámě zakoupíte laciný alkohol, tím se ještě doma podnapijete – a teprve pak vyrazíte do hospody chlastat.
Iva Pekárková
Naprším vám na karneval
Dnes K. dorazil z práce zmoklý jak slepice, ale šťastný jak blecha. "Šije a šije!" prohlásil česky slovy klasika a vítězně se šklebil. Byl přesvědčený, že jeho modlitby za déšť přispěly k neúspěchu třetího dne Nottinghillského karnevalu. Neúspěch se vnějškově projevuje tím, že na karneval dorazil jen zlomek lidí, co obyčejně, jen málokdo se v dešti stihl ožrat a zatím se ve zprávách neobjevila ani zmínka o rvačkách či přestřelkách, při nichž by někdo přišel k úhoně.
Iva Pekárková
Jednička a p-r-á-c-e (volné pokračování včerejšího Zloděje)
Všichni v domě jsme teď věděli, že Jednička ve sprostých krádežích prsty nemá. A Jednička rozkvetl. Když jsme ho potkali na chodbě, míval úsměv od ucha k uchu, všechny zdravil "Hello, sir, Hello, miss" a snažil se sekat dobrotu.
Iva Pekárková
Když máte v domě zloděje
17. ledna 2014. Takové normální ráno. K. odjel do odlehlé čtvrti Londýna, aby tam tlumočil z nigerijského jazyka, kterým nehovoří (což zvládal už po několik týdnů s nenucenou bravurou díky kombinaci lámané angličtiny, jakou se mluví na jihu státu Delta, a záviděníhodné empatie) a mě poslal do banky, ať vyberu tři stovky – odpoledne si měl přijít bytný pro nájem. Poslušně jsem šla vybrat z bankomatu – uvnitř v prostorách banky. Z příjemně tlusté hrsti bankovek, kterou mi mašinka vyplivla do dlaně, jsem oddělila dvacku, tu si dala do peněženky a zbytek, společně s K.-ovou kartičkou, strčila hluboko do kapsy batůžku a pečlivě zatáhla zip. V místním halal shopu jsem zakoupila pár ingrediencí na kozí gulášek, který má K. tak rád, příjemně si zasmlouvala s afghánskými prodavači a vrátila se domů. Oproti svému zvyku jsem nezamířila nejdřív k nám do pokoje a batůžek v něm nezamkla. Chtěla jsem dát maso do ledničky – a batůžek jsem odložila na mrazák svého manžela Jorubanky, který stojí uprostřed kuchyně pod oknem, zakrytý krajkovou dečkou, a tvoří lákavou odkladovou plochu.
Iva Pekárková
Zemřel pašerák drog. Žádná škoda. Ale byl to kamarád...
Bylo to ve zprávách. K. se o tom dočetl před pár dny v novinách po cestě do práce. Jistý chlapík z kmene Ibo, bratr dobrého kamaráda, zemřel ve vlaku Eurostar cestou z Paříže do Londýna. Při příjezdu na St Pancras Station si jiná pasažérka všimla, že sedí zhroucený na sedačce a nemá se k odchodu. Společně s uklízečem zavolali záchrannou službu, ale ta už mu nepomohla. Byl delší dobu mrtvý.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
