Někdo vám nabídl určitou práci za určitých podmínek. Vy jste ty podmínky zvážila a došla k závěru, že jsou pro vás nevýhodné. Takže jste tu práci nevzala. Tato zápletka mi nepřipadá nijak zvlášť dramatická.

Proč ta agentura takovou práci nabízí? Asi proto, že se najde někdo, kdo ji vezme. Pokud je svéprávný, je to jeho věc. Každý člověk žije svůj život a co je pro vás nepřijatelné, může být pro jiného přijatelné. Třeba ta podmínka nevytáhnout paty z Londýna, když ví, že je tak jako tak vytáhnout nehodlá.

A to slovní spojení "dobrovolný otrok", to je moc pěkný oxymoron.

No dobrovolný otrok věru oxymoron je -- a jsou jich statisíce, možná miliony.

JInak byste měl samozřejmě pravdu, pokud by nešlo o agenturu, ale o podnik, který by hledal zaměstnance. Ten skutečně může mluvit o pracovních pozicích, které je třeba vyplnit. Agentura ovšem může najmout -- a s oblibou najímá -- co nejvíc lidí, tam, kde by stačil jeden zaměstnanec, najme si třeba deset i víc nezaměstnanců. Stojí je to minimum času a peněz -- a zejména u nepravidelných džobů jako tlumočení si mohou být jistí, že se vždycky najde někdo, kdo to udělá. Nezaměstnanec naopak investuje už jen tím, že ví, že může být kdykoli povolán -- nepůsobí to na každého, ale mnozí se pak bojí jezdit metrem, kde není signál telefonu, jít si zaplavat apod. Za to nemusejí, ani dlouhodobě, dostat vůbec nic. A je klidně možné, že si to neuvědomí, když podepisují smlouvu. Myslím, že není špatné, když zkušená harcovnice jako já na takovéhle chytáky upozorní pár méně zkušených. (Aniž bych se jim samozřejmě odvážila něco radit nebo dokonce nařizovat.)