Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Středeční útok na Russell Square – reportáž ze soudní síně

Jakmile se v českých médiích provalilo, že za středečním útokem na londýnském Russell Square, při kterém přišla o život

 

Američanka Darlene Horton a pět dalších lidí bylo zraněno, stojí devatenáctiletý „Nor somálského původu“, okamžitě se začalo mluvit o dalším teroristickém útoku ze strany radikalizovaného muslima a navíc imigranta, pravděpodobně člena celosvětové islamistické sítě, která má za úkol nás Zápaďany dostat na kolena a po všech stránkách zničit. Takovéhle hlášky se objevovaly na českých webových stánkách už v době, kdy já jsem v anglicky psaném zpravodajství marně hledala jedinou zmínku o tom, jaký má Zakaria Bulhan vztah i islámu.

Jistě, anglicky psaná média, s výjimkou těch „radikalizovaných“, dost pečlivě dbají na to, aby pokud možno nedávala do oběhu neověřené zprávy a spekulace. O devatenáctiletém vrahovi (tedy, pardon, podezřelém) se zatím oficiálně vědělo jen to, že je ve vězení a čeká na soud. O jeho motivech, jeho psychickém stavu, jeho členství v teroristických skupinách, jeho kumpánech či jeho našeptávačích bylo možné pouze spekulovat.

Abych si v tom udělala o něco jasněji, šla jsem dnes ráno k Westminsterskému magistrátnímu soudu, kde se konalo první přelíčení.

Dorazila jsem skoro hodinu předtím, než se dveře budovy otevřely – byla jsem totiž přesvědčená, že se na přelíčení přijdou podívat obrovské davy lidí a že se dovnitř, kvůli omezené kapacitě soudní síně, dostanou jen ti, co byli na místě mezi prvními. Ale pár minut po osmé ráno tam nebyl vůbec nikdo, teprve pět minut před devátou se začaly trousit osoby značně připomínající právníky. Kameramani od CNN, kteří číhali za rohem už od osmi, aby nepropásli vězeňský autobus a mohli si podezřelého nafilmovat skrz (pravděpodobně) začouzené sklo, mi vysvětlili, že tenhle případ není až tak velká událost: vždyť přišel o život jen jeden člověk. „A navíc to byla Američanka,“ zavtipkovala jsem nevkusně, a oni se chabě pousmáli. Měli dost mizernou náladu: sobotní dopoledne je v řiti kvůli bezvýznamné zprávičce.

V čekárně před soudní síní se nás sešlo čtrnáct – sedm akreditovaných novinářů, sedm neakreditovaných (mezi které jsem započetla i sebe). Všichni, až na mě, byli bílí Angličané. Byli to vesměs otrávení profíci, žertovali mezi sebou i se soudním zřízencem, Angličanem nejspíš pákistánského původu, a jedním tamilským, jedním nigerijským členem ochranky. Návštěvníci, zaměstnanci soudu i právníci – všichni jsme se na sebe mile usmívali a chovali se, jako by všechno na světě – kromě toho, že si kazíme sobotu -- bylo v nejlepším pořádku. Jako by tohle neměl být soud s vra… chci říct s podezřelým z vraždy.

Soudní síň vypadala docela jinak, než jakákoli jiná, jakou jsem kdy viděla. Celý prostor hlavní místnosti zabíraly stoly pro právníky a zaměstnance soudu. Docela vzadu byla řada sedadel pro akreditované novináře a dál za nimi, za stěnou ze skleněných panelů, mezi kterými byly mezery tak na šířku dlaně, seděli ostatní návštěvníci. Míst tam bylo asi pětadvacet.

Obžalovaný u tohohle soudu do hlavní místnosti nevstupoval: policisté ho zadními dveřmi přivedli do malého prostoru vlevo, taky odděleného skleněnými panely. Soudce s obžalovaným by se takhle sotva slyšeli, a tak všichni mluvili přes mikrofon.

Bulhan vypadal v šedé teplákové soupravě docela sádelnatý, oplácaný tím druhem sádla, jaké nejčastěji vidíte na pacientech psychiatrických ústavů, kteří se cpou erární stravou a medikamenty a celý den čučí na telku. I pohyby a vystupování měl jako psychiatrický pacient anebo člověk se značnými „potížemi s učením“ (čti: retardovaný). Pořád si třel tvář – zprvu jsme si mysleli, jestli si třeba neotírá slzy, ale ne, byl to jen takový tik, snad z nervozity – a vytahoval si kalhoty, beze studu, jako by v místnosti byl sám. A jako psychiatrický pacient či retardovaný i mluvil.

Totiž nemluvil. Sice od svého zatčení, jak se zmínil soudce, opakovaně odmítal právníka a tvrdil, že se bude zastupovat sám, teď se ale nezdálo, že by toho byl schopen. Na otázky odpovídal mručením anebo vůbec neodpovídal. Soudce se ho opakovaně musel ptát, jestli rozumí, co mu říká. Obžalovaný buď přikyvoval, anebo jen nervózně cukal hlavou. Pokud není Zakaria Bulhan ten nejlepší herec na světě, je jasné, že má hodně, hodně nízké IQ. Možná ani není schopen samostatného života.

Podle mých hodinek trvalo celé přelíčení sedm a půl minuty. Soudce přečetl obvinění – jedna vražda a pět pokusů o vraždu --, korunní prokurátorka mu připomněla, že jedna z pěti pobodaných obětí ještě stále v nemocnici bojuje o život, takže by se obvinění mohlo pozměnit, osoba tím pověřená oznámila soudu, že obžalovaný byl v březnu tohoto roku u psychiatra kvůli úzkostem a depresím, ale v léčbě nepokračoval, odborný posudek ohledně jeho duševního zdraví zatím nemají.

Z nepřítomnosti obhájce se soudce, sám ctihodný Quentin Purdy, chlapík, kterému je jistě hodně přes šedesát a viděl spoustu věcí, zdál být poněkud nesvůj. Trochu popuzeně odmítl možnost obžalovaného propustit, aby mohl být souzený na svobodě (o což nikdo nežádal), a stanovil datum  a místo, kdy bude proces pokračovat: v úterý 9. srpna ráno, u Korunního soudu – to je historický Old Bailey. Jestli to jen trochu vyjde, půjdu se tam podívat a pak vás, milí čtenáři, budu informovat, jak to vypadá.

Prozatím se zdá, že středeční útok na nevinné kolemjdoucí nebyl výsledkem jakéhokoli plánování. Bulhan je obviněn „pouze“ z vraždy a pěti pokusů o vraždu, ne z teroristického činu. Prozatím to vypadá, že má tak nízké IQ a je tak mimo, že možná ani sám neví, jestli je muslim, anebo ne. Zatím nevíme, jestli skutečně toužil vraždit, anebo prostě nevěděl, co dělá – takříkajíc mu ruplo v palici.

Nic, co jsem dnes u Westminsterského magistrátního soudu viděla, ani v nejmenším nenasvědčuje tomu, že je Bulhanův hrůzný čin součástí jakéhokoli spiknutí nebo zákeřných mocenských plánů. Doufám, že se v úterý v Old Bailey dozvím víc.

Autor: Iva Pekárková | sobota 6.8.2016 18:40 | karma článku: 36,87 | přečteno: 9979x
  • Další články autora

Iva Pekárková

Jak se K. stal mocným čarodějem

Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.

3.4.2017 v 8:35 | Karma: 40,30 | Přečteno: 6077x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.

Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli

14.3.2017 v 9:07 | Karma: 37,57 | Přečteno: 5154x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen

Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.

8.3.2017 v 9:04 | Karma: 39,00 | Přečteno: 4737x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge

Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík

6.3.2017 v 9:12 | Karma: 34,60 | Přečteno: 2015x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Obejměte fobika (O strachu)

Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je

5.12.2016 v 8:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 2843x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Ukrajinská policie zadržela šest Čechů za telefonické podvody z Oděsy

23. dubna 2024  21:25

Ukrajinské úřady oznámily zadržení devíti členů zločinecké organizace včetně šesti Čechů, kteří z...

Nepříjemné svědectví. Bulvární boss popsal, jak Trumpovi pomohl s kampaní

23. dubna 2024  21:21

Bývalý vydavatel bulvárního listu National Enquirer v úterý u newyorského soudu popsal porotě, jak...

Koalici rozdělují výše daňové slevy na poplatníka i výpověď bez udání důvodu

23. dubna 2024  14:33,  aktualizováno 

Rozpory ve vládní koalici u zásadních věcí přibývají s blížícími se volbami, ale i kvůli tomu, že...

Narušitelé jsou všude. Čínská rozvědka přitvrzuje, chlubí se i českým zářezem

23. dubna 2024

Premium Čínské tajné služby v posledních letech posilují svůj vliv a nebojí se ani prezentace na sociálních...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com