Koukněte se -- cizáci! Připravěj nás o práci!

22. 06. 2016 15:33:00
Koukněte se tady ty! Připravěj nás o byty! – V ulicích Londýna zuří boj. Zprvu byl, pravda, zdvořile anglický, provázený samým „podle mého názoru“, „nemýlím-li se“ či „je mi líto, ale musím vám oponovat“.

Teď, když do referenda o Brexitu zbývá necelých 24 hodin, boj pozbyl veškeré slušnosti. Dokonce ani smrt labouristické poslankyně Jo Coxové, která se ze všech sil snažila Brity přesvědčit, aby v Evropské unii zůstali, nevybíravou propagandu nijak zvlášť neomezila. Těsně po její smrti se sice obě strany zařekly, že v předvolebním boji pokračovat nebudou, ale nezdálo se, že by své slovo dodržely, já jsem si teda aspoň ničeho nevšimla. Na frekventovaných nárožích či před stanicemi metra jsem dál potkávala zástupce obou stran rozdávající letáky, v bulvárních plátcích jako The Sun jsem stále nacházela celé dvojstrany věnované bezvýhradně důvodům, proč Unii opustit, a v rozhlase, v televizi i na internetu se vesele debatovalo dál. Tak jako to ve vyhrocených případech vždycky bývá, chytli se případu zavražděné Jo Coxové konspirační teoretikové a začali spekulovat, že za její smrtí jistě stáli politikové spřádající své nekalé plány. V tom si konspirační teoretikové vesele notovali... neshodli se ovšem na tom, které straně mohla její smrt víc pomoci.

Každopádně: situace je vyhrocená. Říkám si společně s mnoha dalšími: Nikdy by mě nenapadlo, jak vřele budu podporovat názory našeho ministerského předsedy, konzervativce Camerona, hlavního odpůrce odchodu Británie z EU. Jsem, tak jako spousta Čechů a Slováků žijících v Británii bez britského občanství (i když rozhodně ne všichni!) přesvědčená, že by Británie – probůh – měla zůstat. Čistě z osobních důvodů: nám poměrně čerstvým přistěhovalcům z poměrně nových členských států EU by odchod Británie mohl pořádně zavařit. Zatím tu máme povolení k pobytu a k práci, nárok na bezplatné lékařské ošetření v rámci Národní zdravotní služby... nemluvě o tom, že mnozí z nás (já ani mí kamarádi mezi nimi nejsme) pobírají nezanedbatelné částky peněz ve formě přídavků na děti, na bydlení, na podporu v nezaměstnanosti či v nouzi. Co všechno se v tomhle ohledu změní – a jak dlouho na sebe změny nechají čekat, to nikdo nemůže tušit. Británie má sice ráda své tradice, to je fakt, ale za deset let, co tady bydlím, jsem ji přistihla při několika nebezpečně vyhlížejících přemetech v administraci. Předvídat rozhodnutí politiků, kteří nastoupí k moci poté, co Británie z EU odejde, to je, slovy jednoho českého politologa, „nepříliš vědecká futurologie“.

Přesto se obě strany nepříliš vědecké futurologii oddávají už řadu měsíců. Jak většina z nás ví, tři největší hrůzy, které na všeobecnou veřejnost zapůsobí, jsou tyhle: 1. Zabijou vás!, 2. Znásilní (případně přeberou) vám ženy a 3. Budete vydělávat o deset procent méně.

Členství či nečlenství v EU pravděpodobně nebude rozhodovat o životě a smrti velké části populace (třebaže už jsem se několikrát dočetla, oč vyšší procento vrahů se nachází mezi lidmi přišedšími z východnějších zemí Evropské unie: čerstvý imigrant z Polska se tu prý dopustí vraždy se zhruba třikrát větší pravděpodobností než průměrný Brit), takže první argument není v tomto případě moc pádný. Taky si místní obyvatelé všimli, že Poláci a jim podobní (sem spadáme v očích rodilých Britů samosebou i my), si často hledají partnery mezi sebou a rodilým Britům nelezou do zelí tolik, aby z nich měli strach. Nemluvě o tom, že spolu s muži přišly i ženy – a některé jsou vážně moc milé a hezké... a docela jiné než Angličanky. Takže padá druhý argument.

Dlouho, předlouho si obě strany předvolebního konfliktu vystačily s futurologií čísel. Cameron se nechal slyšet, že v případě odchodu bude třeba utratit tolik peněz na předělání celého systému, že to každou rodinu přijde na víc než čtyři tisíce liber. Libra prý v tom případě půjde prudce dolů, o ztrátě evropských trhů nemluvě. Boris Johnson, bývalý primátor Londýna, který je všemi deseti pro odchod, kontruje jinými čísly, dodanými zřejmě od ekonomů z opačného tábora – podle těch Británie na odchodu naopak ušetří. A na evropské trhy se můžeme vykašlat, vždyť EU beztak všechno k smrti reguluje. Budeme obchodovat se světem – a britská libra posílí.

Už delší dobu jsou na serveru BBC pěkně srovnané důvody pro odchod a proti němu. Koukám se na ně každý den, jestli tam třeba něco nepřibylo. Ale ať je čtu sebedéle, nedovedu si udělat představu, co je pro Británii lepší. Teď nemluvím o sobě a mně podobných: je mi dost zřejmé, že pro nás by bylo mnohem, mnohem lepší, kdyby zůstala. Taky je zřejmé, že i pro Brity žijící dlouhodobě v jiných zemích EU, kteří, tak jako my, v tomhle referendu volit nesmějí, je status quo daleko výhodnější. Teď ale mluvím o situaci rodilých Britů s britským občanstvím, žijících v Británii.

Obávám se, že ani rodilí Britové nevědí, co je pro Británii lepší... a spolu s nimi to nevědí mnozí politikové, kteří se předvolebního boje tak vehementně účastní. A vědí-li to, není pro ně snadné to vyjádřit ekonomickými ukazateli.

Musí tudíž nastoupit emoce. Zčásti proti-bruselské, samozřejmě: Brusel nám nemá co diktovat, jak máme dělat tohle a tohle. Brusel nás nemá co omezovat. Chceme svou suverenitu zpátky. Atd.

To je dobrý argument už proto, že se těžko hledá protiargument, který by právě tak dobře působil na pudy průměrného člověka. Je možné pouze vysvětlovat, že ta Evropská unie není tak zlá a že se všechno, co se nám nelíbí, jistě dá ošetřit reformami. Nezdá se ale, že by výkřik „Osvoboďme se od Evropy!“ příliš působil na velkou část rodilých Angličanů.

A tak jsme nastoupili „my Poláci“ nebo, vzdělaněji řečeno, „Východoevropané“. Naše (téměř) masová přítomnost v Londýně, Manchesteru, Birminghamu, Leedsu, ale i v mnohém malém městě, nikomu neunikla. Spousta rodilých Angličanů jednoho či více jedinců z našich řad důvěrně zná a má je ráda, ale to ještě neznamená, že nás milují jako etnickou skupinu, zejména když je nás příliš mnoho. Bulvární plátky jako zmíněný The Sun využívají skupinových fotografií nebezpečně vyhlížejících individuí, bezpochyby bělochů, kteří „by mohli být někde odtamtud“, k přitvrzení důvodů, proč volit odchod z EU. Vypadají úplně stejně nevzdělaně, zanedbaně, smrdutě a málo důvěryhodně jako „uprchlíci“ na fotkách, které mají Čechy v České republice totálně vyděsit, jen jsou o něco světlejší. Všude se dočtete, že přistěhovalci z novějších členských států EU tvoří každoročně nejméně třetinu z nějakých 300 tisíc imigrantů, a že to je moc. Přistěhovalcům odjinud jako by prozatím bylo odpuštěno, teď momentálně – podle Sunu, Daily Mailu a podobných méně skrupulózních novin – je třeba soustředit nenávist a nechuť na nás. Působí to podivně... rasisticky.

Podle konzervativního člena Parlamentu Iaina Duncana Smithe naše šiky způsobují, že Angličané z nižší a nižší střední třídy nemají kde bydlet: kvůli nám se v méně bohatých čtvrtích zvedají ceny nemovitostí. Dodává k tomu taky, že jsme příšerní a vezmeme zavděk každou škvírou: prý nás bydlí v každém bytě patnáct, v takových podmínkách by Angličan žít nechtěl.

Tohle je hloupý argument, jak jste si jistě taky všimli – postrádá vnitřní logiku. Pokud se „my Poláci“ nacpeme do maličkého prostoru, muselo by nás být ještě mnohem víc, abychom zabrali všechny byty. Jenže v tomhle předvolebním boji už nejde o logiku, jde o emoce. Ty z nelogické úvahy dokážou vytvořit velmi přesvědčivý argument.

Dalším argumentem, který má působit na masy (a tahle kampaň je v posledních týdnech zaměřená výhradně na masy, méně bohaté lidi a lidi, pro které jsou emoce důležitějším faktorem v rozhodování nežli logika) je, že zabíráme pracovní místa právě lidem, kteří je nejvíc potřebují: nižší střední třídě. Na tom už něco je – sama jsem zažila, že například mnozí majitelé stavebních firem výrazně preferují „Poláky“, i když se s nimi leckdy sotva domluví. Z našich zemí přichází do Anglie spousta vynikajících řemeslníků, ochotných pracovat za méně než místní. Oficiální názor dnes v Británii zní, že „imigrace posiluje ekonomiku“, a není tak snadné ho vyvrátit čísly, i když s ním samozřejmě nesouhlasí všichni. Jestli je to pravda nebo ne, to ovšem může být britským dělníkům jedno: mohou se rozhodnout hlasovat pro odchod jen a jen kvůli sobě – jistě každý z nich na vlastní oči viděl spousty evropských imigrantů, jak pracují na stavbách.

Zkrátka: čím víc se volby blíží, tím víc vidím, že jsem měla pravdu, když jsem svým krajanům opakovaně říkala, co vesměs nechtěli slyšet, totiž že jsme pro Brity jen další skupinou imigrantů. Že jejich srdcím nejsme bližší jen proto, že jsme „přece taky běloši“. Teď to skutečně vypadá, že – v rámci toho, že většina Angličanů je vůči imigrantům prostě tolerantní, je jim fuk, odkud jsou a jakou mají barvu – když dojde na lámání chleba, dají přednost Indům, Pákistáncům, Afričanům a vůbec lidem z bývalých kolonií, kteří se tu narodili nebo aspoň umí výborně anglicky. Jako milovnice cizích kultur z toho mám docela radost, jako Češka, jejíž život by Brexit mohl značně narušit, z toho nemám radost ani náhodou.

A tak budu při zítřejších volbách (ve kterých nesmím volit, protože nemám britské občanství ani nejsem původem z Britského Commonwealthu) držet palce Evropské Unii. Které by, jak všichni víme, odchod Británie taky značně narušil život.

A ještě na závěr: minulý týden jsem se už pomocté na vlastní oči přesvědčila, že my Východoevropané – ano, my! – skutečně bereme práci rodilým Angličanům. U vchodu na nádraží East Croydon stály dvě pěkně oblečené, hezké a roztomilé Polky a s upřímným úsměvem nabízely kolemjdoucím letáčky s deseti důvody, proč je rozhodně třeba volit ODCHOD.

Autor: Iva Pekárková | středa 22.6.2016 15:33 | karma článku: 38.18 | přečteno: 11775x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Hyde park

Veronika Valíková Šubová

Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla

Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.

27.3.2024 v 12:19 | Karma článku: 15.58 | Přečteno: 372 | Diskuse

Jiří Anderle

Dělají z ČR terč. Setrvačností, nebo záměrně?

Sledováním Lipavského, Černochové a Řehky, se nemůžete zbavit dojmu, že jde o organizovanou skupinu šířící záměrně strach. Jak, a proč to dělají?

4.3.2024 v 9:54 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 301 | Diskuse

Filip Vracovský

Proč jsem uzavřel diskuze ?

Po dlouhé době zase do Hydey parku . Je tu pěkně útulnu, žádná tlačenice. Račte vstoupit a za nastražené uši dík ....

1.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 24.36 | Přečteno: 676 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Nalodil jsem se na loď blogosvěta

Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.

10.1.2024 v 6:37 | Karma článku: 13.44 | Přečteno: 265 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Typologie urážek v diskusích a na blogu

Slepice, sebestředný primitiv, soudružka učitelka, Putinova dívka, udavačka ... jen malá ochutnávka laskavostí, které se tady na mě snesly v posledním týdnu. Většinu z nich admini smazali. Ale ty urážky si zaslouží roztřídit.

29.12.2023 v 21:52 | Karma článku: 28.70 | Přečteno: 980 | Diskuse
VIP
Počet článků 313 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 7498

Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...