Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Bílá p**a a krize národní identity v Anglii

Z deníku londýnské taxikářky. Když jsem přijela do Anglie a měla sice, teoreticky, povolení k práci a tak dál, ale ještě jsem nestačila projít „procesem“, kterým musí projít každý legální přistěhovalec, aby měl povolení k práci i prakticky, smiloval se nade mnou Nigérijec z kmene Ibo a zaměstnal mě ve svém krámku, ve kterém prodával náplně do tiskáren.

 

Tam jsem dokonale zvládla úsloví „aatu óča“, které v jazyce ibo znamená bílá p**a. Když jsem například v pokladně namarkovala, že má zákazník platit šest liber za náplň, zákazník mi podal desetilibrovku a já mu se zmateným výrazem v očích vracela dvě dvacetilibrové bankovky, přihnal se můj šéf, široce se na něj usmál, všechno napravil a pod vousy si mumlal „aatu óča“.
 
Můj přítel, taky Nigérijec, i když z jiného kmene, mi vysvětlil, že tohle úsloví nemá nic společného s mou rasou ani pohlavím. Lidé z oblasti nigérijského státu Imo a okolí tak pouze vyjadřují údiv. V situacích, kdy by Čech řekl „do pr...“ nebo „ty vole“ a Polák nepochybně „k***wa”, řeknou „aatu óča.“
Vzhledem k tomu, že každé normální zaměstnání automaticky sníží hodnotu mého IQ zhruba na polovinu, slýchávala jsem tato dvě slůvka z úst rodilého mluvčího mnohokrát denně.


Od té doby uplynuly skoro dva roky.

Byly asi čtyři hodiny ráno o rozvoněné letní noci, když mě Tommy vyslal nabrat pasažéry, kteří se potřebovali dostat do severního Londýna. Tak jako u každé delší trasy, i v tomhle případě Tommy spočítal, kolik by to mělo stát, a něžně to oznámil zákazníkům. Pak zavěsil a vítězně vyjekl: „Dnes máš fakt štígro! Šestatřicet liber.“
 Když se zákazníci vypotáceli ze dveří rodinného domku, těžce dosedli na sedačky a oba naráz hlasitě říhli, přestala jsem si svým štěstím být tak jistá. Pravda, bylo už pozdě nad ránem, takže kdyby se mi v taxíku pozvraceli, nepřišla bych o celonoční výdělek. Ale stejně se mi nezamlouvala představa, že strávím hodinu ve společnosti dvou opilců. Byli, od pohledu, ze Západní Afriky, a já jsem v životě viděla jen málo opilých Západoafričanů. Vypadalo to, že si dnes nad ránem rozšířím obzory. Nakonec to nebylo tak hrozné. Hoši se hádali pouze mezi sebou a jen párkrát bylo nutno zastavit z důvodu náhlé nevolnosti.
            V upovídané chvilce se mě jeden ptal, odkud jsem. Řekla jsem mu to a zeptala se na oplátku, odkud jsou oni.  „Z Ghany!“ zněla odpověď.  Jenže já jsem moc dobře znala jisté úsloví, které hoši v hojné míře používali...  „Z Ghany?“ podivila jsem se. „Já bych přísahala, že hovoříte nářečím jazyka ibo příznačným pro stát Imo v Nigérii...“ Hoši ztuhli, zmlkli, chytli se za hlavu. „Aatu óča, ona zná naši řeč!“ vyjekli oba naráz. Chvíli to vypadalo, že budu muset zavolat záchranku. Pak se vzpamatovali. A vystřízlivěli.  „Proč jste mi říkali, že jste z Ghany?“ chtěla jsem vědět.  „No... nenapadlo nás, že bys to mohla poznat... A nechtěli jsme, aby sis o Nigérijcích pomyslela něco špatnýho, kdybychom tě třeba něčím urazili...“ Tady to máte. Když chcete v cizině provádět věci, za které byste se měli stydět, a nekazit pověst svému národu, stačí každému namluvit, že jste příslušníci jiného národa. Pokud to uděláte dobře (a nebudete moc často užívat sprostá slova), nejspíš vám to všichni sežerou.


Až mě jednou načapáte, jak lezu po čtyřech po chodníku a z plna hrdla volám „Polka jestem!“, zamumlejte si pod vousy: „Aatu óča!“  

Autor: Iva Pekárková | pátek 22.8.2008 8:14 | karma článku: 39,72 | přečteno: 6590x
  • Další články autora

Iva Pekárková

Jak se K. stal mocným čarodějem

Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.

3.4.2017 v 8:35 | Karma: 40,30 | Přečteno: 6078x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.

Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli

14.3.2017 v 9:07 | Karma: 37,57 | Přečteno: 5155x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen

Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.

8.3.2017 v 9:04 | Karma: 39,00 | Přečteno: 4737x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge

Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík

6.3.2017 v 9:12 | Karma: 34,60 | Přečteno: 2015x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Obejměte fobika (O strachu)

Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je

5.12.2016 v 8:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 2844x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené

27. dubna 2024  7:29

Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...

Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří

27. dubna 2024  7:07

Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com