Hadží Ismael a Francie versus Nizozemí
Tentokrát ovšem nebojovali pravověrní muslimové s bezvěrci a odpadlíky (pravda, v naší garáži jen a jen silou vůle). Bojovalo Holandsko s Francií.
U Tommyho v kanceláři už hodinu mlčel telefon. A kromě té kulaté věci na obrazovce, za kterou se honili dobře stavění hoši v modrých a -- tuším -- červených trenýrkách, se zastavil celý svět.
Kolegové už zase měli v očích výraz zbožného vytržení, jaký jsem u nich vídávala právě v tom nejposvátnějším muslimském měsíci. Tenkrát celý den nesměli pozřít ani soustíčko a vypít ani kapku vody. V podvečer, krátce před západem slunce a okamžikem, kdy se směli pomodlit a konečně najíst, obvykle vypadali stejně zoufale jako teď. Francie prohrávala a oni přece Francii fandili.
Proč fandili právě Francii, když byli z Afghanistánu? Myslím, že proto, že Francii fandil Hadží Ismael. Hadží Ismael je z Ugandy, a tak Frantíkům fandí, protože mají vkusné modré dresy a taky je mezi hráči hodně černochů.
Hadží Ismael se mezi šoféry muslimského vyznání těší velké vážnosti. Označení Hadží znamená, že tento svatý muž (no dobře, skoro svatý, do pětatřiceti se mu povedlo vyrobit dvanáct dětí s osmi nebo devíti ženami) doputoval až do Mekky, aby se tam poklonil památce Proroka Mohameda, pokoj s ním. Tuhle pouť by měl aspoň jednou za život podniknout každý dobrý muslim. Mezi Afghánci u Caravan Cars žádný Hadží není - měli moc práce a výdajů s útěkem z Afghanistánu, nemohli si to zatím dovolit, a taky mají většinou jen provizorní statut uprchlíků, takže nesmějí opustit Británii. A tak všichni s velkou vážností vzhlížejí k Ismaelovi. On navíc vypadá trochu jako prorok - má krásný bílý plnovous a uprostřed čela černý flíček - to od pravidelného modlení.
Myslím, že jsem v pátek večer něco pochopila - totiž zoufalou potřebu většiny mých muslimských kolegů, aby je někdo vedl, aby jim ukazoval cestu životem. Nyní se vytouženým světlem v temnotách stal Hadží s dlouhým plnovousem. Radil jim sice jen, kterému mužstvu fotbalistů fandit, ale i tak šli za ním jako jeden muž. Oči se jim leskly temným zápalem.
Tak jako jsem za Ramadánu s odporným uspokojením z neštěstí druhých pila na základně čaj či něco požírala zrovna v době, kdy pravověrným zbývala ještě hodina do soumraku, provokovala jsem nyní otázkami, jestli už se hraje poslední třetina, a pokud je u Francie menší číslo, jestli to znamená, že vyhrává. Tak jako za Ramadánu si mě nevšímali, případně smířlivě poznamenali, že holt jsem jen ženská a navíc bezvěrec. Ovládat se rozhodně dovedou...
Deset minut před koncem zápasu konečně zazvonil telefon u Tommyho. Jižní Londýn se začal probouzet z fotbalového opojení. Uslyšeli jsme Tommyho úslužný hlas: „Za pár minut jsme u vás, paní!" V tom okamžiku se deset či dvanáct párů prosebných očí obrátilo k jediné ženské v místnosti.
„Ale vždyť nejsem na řadě!" říkala jsem jim.
Odvětilo mi sborové „PROSÍM TĚ, JEĎ!"
„Severní Londýn, pánové - a dámo!", volal Tommy. „Bratru pětatřicet liber šterlínků..."
Ale kolegové, obvykle ochotní - aspoň symbolicky - vraždit pro pětilibrovku, tentokrát neměli zájem.
„Jeď, jeď, jeď, Ivo!"
Myslím, že i kdyby to bylo rito do Mekky, byli by ochotní se vydat tím směrem, jen kdyby tam někdo zakopl fotbalový míč.
Jela jsem. A se zákaznicí jsme poslouchaly klasickou muziku na stanici, která nám každých pár minut radostně oznámila, že jejich vysílání je „football free".
Iva Pekárková
Jak se K. stal mocným čarodějem
Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.
Iva Pekárková
Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.
Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli
Iva Pekárková
O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen
Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.
Iva Pekárková
Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge
Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík
Iva Pekárková
Obejměte fobika (O strachu)
Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Čínská armáda se vrátila k Tchaj-wanu. Dvanáct letadel přeletělo dělící linii
Tchaj-wan v sobotu zaznamenal obnovenou aktivitu čínské armády ve své blízkosti. Tchajwanské...
Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov
Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...
Zemřel Robert Kvaček. Spisovateli a uznávanému historikovi bylo 91 let
Ve věku 91 let zemřel historik a spisovatel Robert Kvaček. Ten patřil k největším osobnostem...
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7499x